Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

 

Katastr nemovitostí

Katastr nemovitostí

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Milínovská knihovna

KNIHOVNA - ON-LINE KATALOG

 

 

 


internet

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

 

  • Státní zámek KOZEL 

    Východně od Šťáhlav na jižním svahu vrchu Boru se rozkládá bývalý lovecký zámek Kozel, který šlechta kdysi nazývala německy Waldschloss.

    Areál klasicistních objektů, obklopený 30 ha přírodně krajinářským parkem, stavěný jako sezonní, lovecké sídlo Václavem Haberditzem pro Jana Vojtěcha Černína. Dobudovaný J. N. I. Palliardim v celistvý komplex, který se díky nepřetržitému používání dochoval v relativně dobrém stavu až do zestátnění jako ukázka bydlení přelomu 18. a 19. století. V roce 1816 změnil zámek majitele - stal se jím rod Waldsteinů, který tento majetek vlastnil až do konfiskace na základě dekretu č. 108/1945 prezidenta republiky.

    V roce 1946 byl zámek Kozel vybrán k tzv. kulturně výchovnému využití a spolu s dalšími 112 památkovými objekty zpřístupněn veřejnosti. Zároveň se stal jednou z 35 „sběren” tzv. svozů mobiliárních fondů, které Národní kulturní komise určila k deponování mobiliárních fondů, které vybrala asi z 2 500 hradů a zámků (tyto historické objekty po zestátnění začaly sloužit k jiným než kulturním účelům). Od té doby se eviduje na zámku Kozel 74 tzv. svozů. Tento mobiliární fond pak posloužil jako materiál, ze kterého doc. Blažíček vybudoval expozici, která měla evokovat atmosféru bydlení šlechty přelomu minulého století.

    více na www.zamek-kozel.cz

 

 

  • Zámek NEBÍLOVY

    Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé.Autorem současné podoby zámku byl bezpochyby vídeňský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. Stavbu v Nebílovech realizoval jako své první velké dílo plzeňský stavitel a architekt Jakub Auguston.Zámek nebyl z důvodu statických poruch prakticky až do roku 1785 obýván. Teprve za Vojtěcha Prokopa Václava hraběte Černína z Chudenic, Nejvyššího lovčí království Českého je zde provedena i v souvislosti se stavbou nedalekého lesního zámečku Kozlu generální rekonstrukce, upraven taneční sál, a celý objekt vymalován Antonínem Tuvorou. Malby se z větší části dochovaly dodnes a jsou předmětem postupného restaurování. 

    více na www.zamek-nebilovy.cz

 

 

  •  Rotunda sv. Petra a Pavla      

Nejstarší celistvě dochovanou církevní památkou na území České republiky je podle některých pramenů Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Rotunda vznikla ve slovanském hradišti nad řekou Úslavou zřejmě v 2. polovině 10. století a stojí v místech, kde býval knížecí hrad.

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska.

Rotundu vystavěli z řádkovaného křemencového zdiva, spojeného vápennou maltou. Nikdy také nebyla zaklenuta. Rotunda postupem času chátrala, až se někdy zřejmě v 15. století zřítila a zbyly z ní základy a zdi apsidy. Majitelé ji pak opravili v původním tvaru v druhé polovině 16. století. V první polovině 19. století byla používána jako skladiště střelného prachu potřebného při stavbě silnice. V roce 1920 rotundu koupilo město Starý Plzenec, které rotundě dopřálo novodobý vzhled. Prohlédnout si tak můžete kopie původních dlaždic s Neronem a gryfy na podlaze, pseudokazetový strop, nové dveře pobité měděným plechem a renesanční oltářní stůl. Uvnitř rotundy byla v roce 1993 nainstalována malá výstavka kopií nejzajímavějších archeologických nálezů a nákres celého hradiště.
Návštěvu rotundy lze spojit s prohlídkou kostela Narození P. Marie na Malé Straně ve Starém Plzenci s původními gotickými freskami z r. 1351.

 

  • Hrad Radyně

Hrad založil před rokem 1361 Karel IV., který mu též dal od svého jména odvozený název. Ten se však tentokrát neujal. V husitských válkách byl hrad zastaven a koncem 15. století zpustl. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1558.

Hlavní stavbou hradu byl – podobně jako na nejspíše o něco starším Kašperku – obdélný palác, srostlý na kratších stranách se dvěma obytnými věžemi. Jedna z nich, doposud dobře dochovaná, byla čtverhranná a druhá polookrouhlá. Hlavní obytné plochostropé prostory se nacházely v prvém a druhém patře a v jejich sestavě nalézáme i dvě roubené komory. Horní úrovně obou věží spojovala chodbička v konstrukci krovu. Skalnatý vrchol kopce neumožňoval stavbu pravidelného opevnění okolo paláce s věžemi. Před čtverhrannou věží ležel nevelký, hradbou opevněný čtverhranný dvorek s cisternou a dnes zaniklou zástavbou. Do paláce se z něho vcházelo po můstku na pilířích přistavěných k jeho boku. Tento vnitřní hrad obíhalo ještě vnější opevnění, do jehož hradby byly zapojeny zřejmě hospodářské budovy.

Parkán na čelní straně s jednou podkovovitou a snad jednou dvojbokou baštou může být mladším doplňkem. Okružní příkop, který obíhá téměř celou dispozici, lemoval val. Na něm v místě vstupu stála prvá brána, do níž se vcházelo přes další, krátký příkop. Řešení paláce s věžemi silně připomíná hrad Kašperk, který však má obě věže čtverhranné. V obou těchto stavbách vyvrcholily tendence ke srůstání obytné věže s palácem (typické pro prvou polovinu 14. století) vznikem zcela pravidelného charakteristického stavebního útvaru, který volně stál v obvodovém opevnění. Jeho pohodlné a reprezentativní podobě byla věnována velká pozornost, zatímco opevnění zůstává pasivní.